Našim cílem bylo vždy zničení Československa

Henlein Konrád, z projevu ve Vídni 4. března 1941

„Východní marka a Sudety měly po dlouhou dobu společné dějiny a byly spolu spojeny společným utrpením i společnými cíli. Právě zde, v dunajské kotlině a v Sudetech, povstali první hlasatelé Velkého Německa, právě zde poprvé zapustila své kořeny idea pangermanismu a po válce právě zde znělo hlasitě a jasně volání po anšlusu Rakouska a po Velkém Německu...

Němci ze Sudet se snažili od roku 1918 paralyzovat tlak Čechů. Německá DNSAP, která dělala záslužnou práci a připravovala cestu hnutí sudetských Němců za politické sjednocení, byla však vystavena brutálním potlačovacím metodám, jimiž se české úřady na podzim roku 1933 snažily zlomit politickou vůli sudetských Němců...

Když mě během velkého pronásledování na podzim roku 1933 Vůdce DNSAP vyzval, abych převzal politické vedení sudetského němectva, byl jsem postaven před velkou otázku: Má být národně socialistická strana vedena ilegálně, anebo má hnutí vést boj na přípravu k převedení do vlasti - do velkoněmecké říše - zcela legálně? Pro nás sudetské Němce zbyla pouze volba druhé cesty... Výsledek jejich boje tuto cestu stoprocentně a beze zbytku ospravedlnil. Abychom se vyhnuli zásahům českých úřadů a rozpuštění, museli jsme zpočátku skrývat naši příslušnost k nacionálnímu socialismu. To byla nejtěžší psychická zatěžkávací zkouška, které jsem musel své následovníky vystavit.

Během několika let se sudetským Němcům podařilo ohrozit vnitřní stabilitu Československa tak zásadně a rozrušit jeho vnitřní poměry tak dokonale, že bylo zralé pro likvidaci. To vše se mohlo stát jedině díky tomu, že všichni sudetští Němci se stali nacionálními socialisty.. .

Skutečnost, že německá otázka se stávala stále naléhavější, umožnila přenést ji v jejím plném významu na forum mezinárodního veřejného mínění...

Avšak bez ohledu na vše, co jsme my sudetští Němci dokázali svým vlastním úsilím, nebyli bychom nikdy mohli dosáhnout svého cíle bez pomoci Vůdce. Jeho idea nás inspirovala, jeho síla posilovala i nás, jeho Německo nám dávalo víru ve vítězství.

Historie vynese jednoho dne svůj soud: sudetští Němci vykonali věrně a dobrovolně svou povinnost.“

Völkischer Beobachter, 5. března 1941 Der neue Tag, 6. března 1941

Poznámka ČNL: Úsilí o přepisování dějin je vlastní tzv. Sudetoněmeckému lasndsmanšaftu, a to od doby jeho samého formování až do současnosti. Naši sudetomilové a germanofilové stále více vidí naše dějiny, zvláště pak česko-sudetoněmecké vztahy, jeho očima.

Proto také je u nás „zapomínán“ prof. PhDr. Koloman Gajan, DrSc., proto dílo PhDr. Evy Hahnové je u nás téměř neznáme, přestože ona, která pracovala celá léta v jedné z nejdůležitějších institucí „Sudetoněmeckého landsmanšaftu (SL)“ a proto také poznala celý tento „slavný“ spolek a jeho vedoucí činitelé hezky zblízka, by nás mohla hodně říci nového.

Pro pochopení „mnichovských dní“ uvádíme pro úplnost i výňatky z vídeňského projevu K. Henleina.

Prostudujte vše, pečlivě, prosíme. Děkujeme.